O nás
Něco málo o mojí osobě – osobně. Narozen přirozenou cestou a pojmenován Michal, příjmením po otci ZIKA. Jako každý jsem absolvoval základní školu v Praze a po jejím ukončení v devátém ročníku, jsem nastoupil do učebního oboru truhlář pro naši „zlatou kapličku“ Národní Divadlo, kde jsem mohl rozvíjet nasbírané zkušenosti a uplatnit nápady divokého mládí. Jako úspěšný absolvent jsem pokračoval na umělecké škole SUPŠ v Praze, kde jsem poznal prima spolužáky, kantory a naučil se cizím jazykům jako je Ruština a Ruština atd. Školu jsem zakončil absolventskou prací – rostoucí židle ve tvaru písmene Z, která je doporučována pro děti v celé síti prodejen s nábytkem.
Jak se na tehdejší dobu slušelo, následovala vojenská služba vlasti, kterou jsem si užíval v Mariánských Lázních. A po dvou letech jsem se vrátil do Zlaté kapličky. Život šel dál a vedl mé kroky k dalšímu poznání. Tentokráte do studia FAMU na tvorbu a stavbu filmových a divadelních scén. Poznal jsem zde začínajíci hvězdy stříbrného plátna a při festivalech filmových škol v Karlových Varech /tehdy ještě českých.../musím potvrdit, že nezůstali nic dlužni pověsti o průběhu takového festivalu. A život šel dál..!
Láska, svatba,děti. Možnosti dalšího rozvoje a nových poznatků mne vrhly do několika firem a s rostoucí rodinou i do nového působiště na Severu Čech. Zde jsem pracoval jako mistr v podniku na výrobu dřevostaveb a v novém bytě se těšil klidného a jasného života.
Následovala nová působište a příležitosti, které mě popohnaly až do soukromé školy a učiliště v Kateřinkách. Tady jsem se našel a za možnost předávat řemeslo dál a také se od mládí naučit novému přístupu a pohledům, bych dal všechno. Nic není tak naplńujícího jako pocit, že se podílím na nové vlně řemeslníků a umělců, kterých je v dnešní době nedostatek. A pohledech, poděkování žáků za trpělivost, neb někteří jsou opravdu trdla... Ale někteří „kolegové“ toto nesdíleli a tak jsem se i přez velikou písemnou podporu žáků se školou rozloučil po šesti letech působení.
A život šel dál... Láska,svatba a děti.. Chtěl jsem se něčemu přiblížit a odjel na pracovní a studijní zkušenosti do Holandska. Zde jsem si prověřil řemeslo, fantazii a návrhářství interieru a design nábytku a po roce se vrátil na domácí scénu. Ty jsem uplatnil v novém zaměstnání při návrhování interierů, výrobě a konečné montáži, přímo u zákazníka. Po ukončení jsem chvíli bloudil a z nedostatku pracovních příležitostí v oboru/tak jak to dnes vláda připravila pro mladé že../ jsem nastoupil jaklo strážný, bodyguard.
Ale není to ono a řemeslo je řemeslo a má zlaté dno !! Tak jsem se v roce 2015 spojil s prima lidičkama a začal podnikat v oboru nábytku a uměleckého zpracování dřeva. Chceme být jedničkou v podnikání a třeba v budoucnu otevřeme i novou školu pro prima mladé řemeslníky co nemají řemeslo jenom jako přestup do neznáma....
Můj kompletní životopis:
